Cokoli dělá, dělá na maximum. Sportování jakéhokoli druhu ho baví od základky, poprvé o svém zdraví ale začal přemýšlet v 16 letech. Od té doby se věnoval či věnuje fotbalu, tenisu, ping-pongu, atletice, běhu, skoku, crossfitu, MMA i boxu. „Zásadní přelom v tom, jak o sportu a svém těle přemýšlím, přišel v prvním ročníku vysoké školy. Tehdy jsem přečetl knihu Jez a běhej,“ říká Tomáš Chlup, sportovec a influencer.
Běhal jste opravdu hodně, že?
Od 16 let jsem asi 6 let většinu volného času obětoval vytrvalostnímu běhu. Běhal objemy až kolem 600 kilometrů měsíčně. Trénoval jsem v Keni s nejlepšími vytrvalostními běžci světa. Nejvíc mě bavilo běhat půlmaratony, především v terénu, nejlepší čas jsem si připsal za půlmaraton v roce 2017: 1 hodina a 17 minut. Tehdy jsem začal s Instagramem, kde jsem motivoval lidi ke sportu, zdravému vaření a cestování. Zhubnul jsem mnoho svalové hmoty, kterou jsem předtím vybudoval ve fitness, ale bavilo mě to. Přečetl jsem spousty knih o vaření, stravování, regeneraci, běhání a bio hackingu.
Přestalo vás běhání bavit, že jste přešel ke crossfitu?
Vůbec ne, ale když mi bylo 26 let, potkal jsem přítelkyni, trenérku crossfitu. Velice rychle se mi ten sport zalíbil, protože kombinoval jak vytrvalostní, tak silové prvky, je komplexní a extrémní, což mi vyhovovalo. Během pár měsíců jsem z vytrvalostního běhu přesedlal na plnohodnotný trénink crossfitu, 6-8 tréninkových jednotek týdně. Crossfit dělám dodnes, občas závodím, poslední rok jsem k tomu přidal bojové sporty.
S nimi jste žádnou zkušenost neměl.
Bojové sporty jsem nikdy předtím nedělal, ale přišla výzva v podobě zápasu, na který jsem měl za dva měsíce natrénovat jako influencer. Po prvním zápase přišly další nabídky, nyní za sebou mám zápas v MMA a dva zápasy v boxu. Další mě čekají. Trénink bojových sportů, který není jen o „mlácení“, mě baví a našel jsem v něm hlubší význam. Nyní mě tedy naplňuje a baví kombinace boxu a crossfitu.
Jak se během let měnil váš přístup ke zdravému životnímu stylu?
Jako dítě jsem dělal, co mě bavilo, bez většího přemýšlení. I moje rodina, hlavně táta a jedna ze sestřiček, jsou sportovci. Na střední škole už jsem o tom začal přemýšlet – chtěl jsem být silný, vypadat dobře, ale chtěl jsem to také dělat chytře. Jako většina mladých jsem to „hodil“ hodně na sílu, ne vždy technicky dobře, a prioritou byl trénink, ne strava, imunita a zdraví. Pohled na tělo, zdraví a balanc jsem změnil, když jsem hodně běhal, cestoval a poznával jiné sportovce z celého světa. Velice rychle jsem poznal, že každé tělo je unikát, každému funguje něco trochu jiného, ale zase naopak některé základní principy a věci jsou důležité a nejde je obejít.
Máte rodinu, malou dcerku, podnikáte, jste o pár let starší…
Ano, pořád těžím z toho, co jsem dlouhá léta zkoumal a snažím se stále poznávat svoje tělo, což je cesta na celý život. Každý rok si více a více uvědomuji, že někdy méně je více (co se týče tréninku), jak je důležité celkové zdraví těla, imunita, a hlavně dobrá psychika a pohoda. Protože to vše má vliv na hormony, pochody v těle, a nakonec vlastně štěstí každý den, který žijeme. Ač jsem extrémista a často jdu do šílených výzev, dělám extrémní sporty a občas dost zatěžuji tělo, vždy se snažím se vybalancovat, dělat to chytře a zdraví stále stavím na první místo.
Jakým výzvám podle vás muži čelí, když v dnešní hektické době chtějí pracovat na svém zdravém životním stylu?
Podle mě je každý člověk velmi ovlivněn od dob, kdy je dítě a vyrůstá. Podmínky, ve kterých vyrůstá, co vidí u rodičů i ostatních lidí, ho většinou formují v tom, co později dělá a jak přemýšlí. Pokud nemá vytvořený vztah ke zdravému životnímu stylu a nemá zdravé zvyky, je poměrně velká výzva začít na sobě pracovat. Když už k tomu dospěje, narazí na další problém: v dnešní době je hlavně na internetu velké množství informací i mýtů, takže kdo se ve zdravém životním stylu nevyzná, neví, co dělat. Popravdě si myslím, že i spousty rádoby „trenérů“ nebo „výživových poradců“ nedělají svou práci dostatečně kvalitně, a ne vždy dají ostatním dobré rady.
Co s tím?
Základ je motivace, vůle a udržitelnost. Často lidé nasadí drastické diety, které je stresují, a nakonec nemají efekt nebo ještě zdraví zhorší. Proto je důležité umět filtrovat informace, naučit se postupně pracovat se svým tělem, zjistit co je pro něj dobré. Pro začátek to chce najít někoho, komu můžeme věřit a víme, že má o stravování a zdravém životním stylu dost informací. Poté je potřeba mít vůli, pracovat na sobě, mít trpělivost a ideálně nejít systémem „chvilková dieta“.
Který druh cvičení považujete za nejúčinnější, pokud jde o posílení imunity a celkového zdraví?
Samozřejmě, že sporty a cvičení, při kterých dlouhodobě přetěžujeme tělo, neděláme cviky technicky správně a šponujeme srdce a tepy do maximálních výkonů, nejsou ideální. Nicméně, pokud vše budeme dělat v balancu, přistupovat k výkonům komplexně a dostatečně regenerovat a kompenzovat, tak můžeme být zdraví celý život. Za mě jsou pro posílení imunity nejúčinnější dechová cvičení, jóga a otužování. Skvělé je například cvičení typu tai chi. Meditace je dle mého taky velmi účinná, protože zdraví ovlivňuje i zásadním způsobem naše mysl, která má vliv na hormony v těle. Nakonec samozřejmě chůze či pomalý běh, indiánská chůze nebo jakýkoliv sport, který budeme dělat chytře a nebudeme se honit jen za krátkodobým výsledkem, mohou být pro tělo prospěšné.
Jak se vyrovnáváte s vlastní motivací?
Před 10 lety jsem si založil Instagram a začal sdílet, jak aktivně žiju, vařím, sportuju. Začal jsem tak motivovat mnoho lidí. Když vidím, že mi lidé děkují, že sledují moji cestu – velmi mě to motivuje. Taková výměna energií. Na druhou stranu, kdybych se zítra probudil bez sociálních sítí, asi bych nedělal nic jinak, možná bych měl na sebe ještě více času. Přítelkyně, která sportuje, je pro mě taky motivací a vlastně i moje dcerka. Je neuvěřitelně aktivní, šikovná, socializovaná a věřím, že se v životě neztratí.
Co děláte pro psychickou pohodu?
Dechové cvičení, otužování a občas jóga jsou součástí mého téměř každého dne. Nakonec čtení knih před spaním nebo kratší meditace jsou něco, co jsem v poslední době opět také zařadil. V momentu, kdy je stresová situace a máte například chuť se vztekat, nadávat nebo prostě vybuchnout, se snažím na chvilku zastavit. Párkrát se nadechnout a v hlavě si uvědomit, jestli to vlastně stojí za to.
Hodně se poslední dobou mluví o významu spánku. Jakou roli hraje ve vašem režimu?
Nejde pouze o počet hodin, důležitá je také kvalita spánku. Je opravdu podstatné, v jaké pozici spíte, jaké je okolí a teplota, co jste dělali před spaním, v kolik hodin jdete spát ale i jestli máte například ucpaný nos a dýcháte špatně… Myslím si, že dělám mnoho věcí, které podporují dobrou kvalitu spánku, bohužel poslední dobou vím, že ho mám nedostatek a věřím, že na tom zapracuji. Čím více tréninku máte, tím více byste ho měli kompenzovat regenerací a kvalitním spánkem.
Existuje něco jako váš typický jídelníček?
Vlastně ne. Vím, co je pro mě dobré, co špatné, a nakonec jsem přešel na takzvaný „vyvážený stravovací systém“. Každý den jím poměrně často, 5-6krát denně, někdy i víc. Občas jím i celkem hodně, protože moje výdaje jsou velké, někdy zvládnu 2-3 tréninky denně. Jednou za čas si dávám 1-3denní půsty na vodě, nicméně ty už taky nezařazuji tak často, jak bych chtěl – a to je výzva pro mě. Očista těla je taky jedna z geniálních věcí prospívajících tělu, zdraví, duši a mysli.
Z čeho se skládá vaše strava?
Ráno si dělám většinou ovesné nebo jahelné kaše s trochou ovoce, někdy přidám ořechy, semínka, občas protein. Kaši zalévám rostlinným mlékem. Občas ji vystřídám za míchané vejce s trochou zeleniny a celozrnného pečiva. Další dva hlavní chody jsou oběd a večeře. Když jím „venku“, miluju sushi a často si dávám kvalitní ryby. Každé z hlavních jídel obsahuje poměrně dost zeleniny, nějaké komplexní sacharidy, jako jsou přílohy, a bílkoviny buď z ryb nebo rostlinné bílkoviny typu tempeh, tofu či luštěniny. Rád si dám i dobrý steak nebo jiné maso, snažím se však, aby nebylo z velkochovu. Jako přílohy mám rád různé typy rýže, pohanku, jáhly, batáty nebo brambory. Někdy si dám už i pečivo nebo méně zdravá jídla jako hranolky. Říká se tomu styl 80/20, kdy 80 % věcí je zdravých a výživných, zbytek něco, co mě prostě potěší. Mezi hlavními jídly a snídaní mám 2-3 svačiny, někdy i po večeři, ale před spaním se snažím nejíst 1-2 hodiny. Svačiny točím, někdy je to ovoce, proteinový shake, ořechy, občas si dám i zmrzlinu nebo pořádně sladký dezert. Mám rád balanc.
Jak se liší váš jídelníček v tréninku a mimo něj?
V odpočinkové dny jím ještě více než v tréninku. Pokud mám trénink nebo více fází, nejím mezi tréninky a před nimi těžší jídla, jím méně a snažím se zůstat fresh. V tréninkové dny si většinou večer dopřeju kvalitní komplexní jídla, abych měl dostatek všech makronutrientů a kalorií. V odpočinkové dny sytím tělo více a dělám si takové pomyslné „zásoby“ energie na další tréninkové dny.
Co říkáte na keto, paleo stravu, veganství a podobně?
Sám jsem spousty takových diet vyzkoušel, ale spíš, abych poznal své tělo a zjistil, jaký mají dopad na výkonnost a zdraví. V dnešní době se já i moje rodina stravujeme velmi různorodě, jíme skoro vše, ale stylem 80/20. Za mě je důležitý původ potravin, docela se přikláním k sezónnosti a lokálnosti. Tím myslím, že pro člověka je většinou ideální taková strava, která roste v podnebním pásu, kde žije, a jí ji v době, kdy roste. Každý je ale originál a každému může vyhovovat něco trochu jiného. Za mě je tedy nejlepší najít si ne „dietu“ ale životní styl, při kterém jíte to, po čem se vaše tělo cítí dobře.
Jaké doplňky stravy považujete za nezbytné pro udržení dobrého zdraví a imunity? Co musí splňovat?
Jde o komplexnost, ale za základ považuji zdraví střeva. Rovnováha mikroflóry je klíčová pro dlouhodobě silnou imunitu, zdraví a pohodu. V dnešní době podle mě drtivá většina lidí nemá dostatek probiotik, protože nejíme kvalitní fermentované potravy. Za další důležité doplňky stravy považuji omega 3 EPA a DHA, aby měl člověk správný poměr omega kyselin v těle. Kvalitně nakombinována a vybraná suplementace může velmi pomoci být dlouhodobě fit. Jako další doplňky bych zmínil kvalitní multivitamin s dobře vstřebatelným širokým portfoliem vitaminů a minerálů. Zinek a selen, které nejsou ve velkém množství dostupné z potravin. Dále hořčík nebo iontové nápoje, pokud jste více aktivní. Určitě také vitaminy D3 a K2, protože v našem podnebném pásu není dostatek sluníčka. Existuje nepřeberné množství produktů, vždy je však důležité volit kvalitu a vstřebatelnost.
Vy, přítelkyně i dcera užíváte produkty Juvenil. Proč jste si vybrali právě ten?
Juvenilu jsem si všiml na sociálních sítích Lucky Neumannové. Zaujalo mě složení, nicméně jsem ho v té době neobjednal, protože užívám mnoho suplementů. Za další 2-3 měsíce sestra v jednom rozhovoru prohodila: „Od té doby, co dávám Juvenil dětem, nejsou skoro nemocné, a když už, tak je průběh mnohem víc v pohodě“. Tenkrát se mi to propojilo a znovu jsem se na Juvenil podíval. A to byl moment, kdy už jsem ho chtěl zkusit. Taky proto, že Juvenil Kapky mohu dávkovat své 3leté dceři, která chodí do školky a vystavuje se často dětem, které jsou nemocné. Tak jsem sobě, své přítelkyni i dcerce naordinoval Juvenil a pozoroval.
Co se dělo?
Po zhruba 3 měsících se mi potvrdilo, co jsem si myslel. Od té doby věřím v kvalitu a smysluplnost tohoto produktu. Zrovna poslední měsíce bylo po Česku nemalé množství různých pandemií, strašně dětí bylo nemocných. Alička (dcera) měla pouze jednou slabou rýmu, přitom se pohybovala často mezi nemocnými dětmi i dospělými. I u přítelkyně mi přijde imunita silnější a já sám si zakládám už dlouhá léta na dobré imunitě, ale věřím že tento produkt ji ještě více odladí.
Které produkty Juvenilu jste si oblíbili?
V oblibě pro dceru mám tedy kapky, které je možné dávkovat dítěti již od jednoho roku. Můj další oblíbený produkt je Juvenil Booster, který si dávám ráno pro podporu energie po probuzení. Detox jsem si také oblíbil a chci ho cyklovat v měsících, kdy se více zaměřuji na očistu těla. Denně užívám šumivé tablety a sirup, kterým si obohacuji pitný režim.
Co poradíte mužům, kteří chtějí začít žít zdravěji, ale nevědí, jak na to?
Najděte si někoho, komu můžete věřit, kdo je znalý a dokáže vás nejen motivovat, ale i poradí. Pak doporučuji se zamyslet nad tím, co je opravdu důležité. Jak vám je, když jste nemocní, jak se cítíte, když už nemůžete, a přitom neděláte náročné věci. Chcete být opravdu otrokem nemocí a být velmi ovlivněn tím, že nejste dostatečně fit a zdravý? To by vás mělo motivovat k tomu, abyste vydrželi. Pokud chvíli vydržíte a budete dělat věci alespoň z části správně, dostaví se poměrně rychle mnoho situací, kdy se budete cítit lépe, víc v pohodě a rozdíl bude časem tak razantní, že už nebudete chtít být znovu ve vleku nemocí a nedostatečné kondice.
