Nukleotidy: Látky s bezprecedentním nutričním významem
Bílkoviny, cukry, tuky a nerostné látky považují vědci za základní složky potravy už od první poloviny 19. století. O jejich nezbytnosti pro homeostázu není pochyb. Je ovšem pozoruhodné, že na významu tak podstatné součásti stravy, jakou jsou nukleotidy, se shodli až v 90. letech 20. století.
Jednoznačné důkazy o tom, že nukleotidy jsou z mnoha hledisek nepostradatelnou nutriční složkou a jejich nedostatečný přísun vede k oslabení imunity, poklesu jaterních funkcí či zpoždění vývoje centrální nervové soustavy, přináší řada studií a výzkumů.
Nukleotid je molekula složená z dusíkaté báze (adenin, guanin, thymin, cytosin nebo uracil), zbytku kyseliny fosforečné a pětiuhlíkatého monosacharidu. Pokud je oním monosacharidem ribóza, nazýváme nukleotid ribonukleotidem (základní stavební částice ribonukleové kyseliny - RNA), jde-li o deoxyribózu, říkáme mu deoxyribonukleotid (základní stavební částice deoxyribonukleové kyseliny -DNA). Nukleotid bez fosfátové skupiny se nazývá nukleosid.
Pro bližší pochopení významu nukleotidů je třeba zdůraznit, že jsou především stavebními jednotkami nukleových kyselin nalézajících se ve všech živých buňkách a virech. Nukleové kyseliny nesou genetickou informaci, která určuje stavbu a činnost buněk, a tedy celého organismu a podílejí se na jejím přenosu do znaků organismu. Nukleotidy plní i další funkce: například zastávají úlohu krátkodobých přenašečů energie, aktivují molekuly v řadě biosyntéz, jsou součástí vybraných enzymů (biokatalyzátorů) a specifické nukleotidy slouží jako signální molekuly. Deriváty nukleotidů jsou rovněž důležitými meziprodukty při biosyntéze sacharidů a lipidů. Nukleotidy přispívají ke kvalitě střevní flóry a vyzrávání střevní sliznice, jejíž zdraví je pro kondici celého těla naprosto klíčové, ovlivňují kvalitu a intenzitu imunitních reakcí.
Velké množství nukleotidů je třeba především k tvorbě DNA. Genetická informace musí být před každým dělením našich buněk zdvojena. Je totiž nezbytné, aby obě dceřiné buňky vzniklé dělením, měly stejnou kompletní dědičnou informaci jako buňka mateřská, ze které vznikly. Uvádí se, že dělící se buňka našeho organismu potřebuje na tvorbu replik svých molekul DNA řádově 109 nukleotidů. Buňky se dělí při běžném růstu a obnově tkání, hlavně kůže, sliznic, při krvetvorbě nebo rozvoji CNS (ukazuje se, že učení v podstatě není nic jiného než růst nových axonových vláken z neuronů, které rovněž potřebují výstavbu podmíněnou dostatečným přísunem nukleotidů).
Zvýšené množství nukleotidů potřebujeme v době těhotenství (zárodek a plod přijímá všechny potřebné látky z krve matky) a kojení, v obdobích vývoje, růstu a stárnutí, infekčního a chronického onemocnění i rekonvalescence po operaci či těžké nemoci. Také zvýšený fyzický a psychický výkon a znečištěné životní či pracovní prostředí klade nadstandardní nároky na spotřebu nukleotidů.
Naše tělo si umí vyrobit nukleotidy samo (tzv. proces de novo). Původní předpoklad, že tělo si jich vyrobí dostatečné množství i v případech zvýšené potřeby, se ale ukázal jako mylný. Navíc je tato tvorba energeticky náročná. Klinickými studiemi i experimentálními pracemi bylo proto jednoznačně prokázáno, že nukleotidy jsou nepostradatelnou nutriční složkou a na jejich obsahu ve stravě je závislý harmonický vývoj každého jedince. Dietární nukleotidy (dNT) jsou jako DNA a RNA obsaženy v potravinách rostlinného i živočišného původu, jsou součástí takřka všech buněk. V hojné míře je ale obsahuje v podstatě jen maso, vnitřnosti, krev, morek a některé luštěniny, z nichž je ovšem tělo získává obtížněji. Významně přítomny jsou rovněž v mořských rybách, kaviáru, kvasinkách nebo měkkýších. Nenahraditelným zdrojem nukleotidů je přirozeně mateřské mléko (kojenecká a dětská mléka připravovaná z kravského mléka bez přidání dNT jsou k zajištění zdravého růstu nepostačující).
Výzkum účinků nukleotidů vede k doporučení suplementovat jejich nedostatečný příjem v potravě v době jejich zvýšené spotřeby nebo v případě nedostatečně pestré stravy (např. i u vegetariánů, veganů apod.) potravinovými doplňky. Toto doporučení je v souladu s vytyčenými cíli Světové zdravotnické organizace (WHO) zahrnutými v programu Výživa pro zdraví v 21. století, který je zaměřen na prevenci infekčních, kardiovaskulárních, nádorových a neurodegenerativních chorob ve snaze omezit stále rostoucí náklady na vývoj a výrobu klasických farmakologických léčiv. Lze jimi také předcházet zpožděním vývoje CNS, imunitního systému a celkového růstu u malnutrizovaných dětí. Výhodou využití potravin a doplňků obohacených o nukleotidy je také to, že organismus nemusí složitě zpracovávat běžnou stravu, ale získá je rovnou připravené k použití.
Podstatné množství dietárních nukleotidů obsahuje, podle provedených rozborů, potravní doplněk s chráněným označením Juvenil. Jde o efektivní, český přípravek, který je založený na originálních extraktech živočišných tkání. Jeho biologicky aktivní složky vykazují příznivý vliv na urychlení rekonvalescence, zmírnění stresu, zvýšení imunity a podporu celkové vitality. Patří k nim popsané nukleotidy, ale také volné i vázané aminokyseliny, proteiny, peptidy, lipidy a vitamíny.
V článku byly použity informace z prací RNDr. Petra Šímy, CSc.
