Z vědeckého hlediska život ve stresu, znamená život v režimu přežití. Tento model máme sobě zakódován z dob, kdy člověk čelil mnoha nebezpečím a jeho život byl permanentním bojem o život. Bohužel naše tělo není schopno rozeznat rozdíl mezi napadením tygrem a pohovorem na koberečku u šéfa. Pokud jsme vystaveni stresující okolnosti, která nás nějakým způsobem ohrožuje (takové, kterou nelze předvídat ani kontrolovat její následky), aktivuje se primitivní nervový systém zvaný sympatikus. Jako odpověď na stresující podnět mobilizuje tělo obrovské množství energie, kterou načerpá ze svých zásob, pro případ nutnosti čelit bezprostřednímu nebezpečí. Roztáhnou se zornice, abychom lépe viděli, do krevního oběhu se uvolňuje větší množství glukózy, zvýší se srdeční a dechová frekvence, krev směřuje především ke končetinám a jen omezeně k vnitřním orgánům a svaly zaplaví adrenalin a kortizol, abychom mohli utíkat, bojovat nebo se ukrýt. Imunitní systém se utlumí (nač být připraven pro boj s nemocí, když máte v zádech tygra) a krevní oběh se přesune z našeho rozumného předního mozku a prioritně zásobuje jeho zadní část. V důsledku toho je naše schopnost kreativně uvažovat omezená a místo toho více spoléháme na svoje instinkty, abychom mohli okamžitě jednat.
Přirozeností našeho organismu je regulovat pochody v těle tak, aby za všech okolností byla zachována homeostáza nebo též stálé vnitřní prostředí (rovnováha), která je podmínkou správného fungování všech fyziologických procesů. Všichni jsme ke zvládání krátkodobých výkyvů, způsobených stresovou reakcí, dobře vybaveni. Jakmile pomine ohrožení, tělo se během několika hodin normalizuje a k této rovnováze se vrátí. Vyrovná hladinu energie a obnoví životní zdroje. Pokud ale stres přetrvává i po řadě hodin, tělo nemá možnost se stabilizovat. Skutečností je, že žádný organismus nevydrží v režimu ohrožení delší dobu, aniž by došlo k jeho poškození.
A tady nastupuje lidský faktor. Zatím co zvířata se z útoku predátora oklepou a zvesela pokračují tam, kde přestali před útokem. Člověk má tendenci proběhlou stresující okolnosti promyslet, zanalyzovat, vyvodit poučení a závěry. Lidský mozek je velký a člověk proto může znovu prožívat minulé události nebo dokonce předjímat nejhorší možné budoucí scénáře. Pokud událost přehráváme opakovaně ve své mysli, neuvědomujeme si, že naše tělo nepozná rozdíl mezi původní události, která byla příčinou stresové odpovědi a vzpomínkou na tuto událost, která tak stále znovu vyvolává tytéž emoce jako původní situace. Náš mozek a tělo vytváří tytéž chemické látky, jako když k ohrožující události došlo a naše tělo zaplavují stresové hormony stále znovu.
Dnešní složitá doba přináší velký nápor na lidskou psychiku. Mnoho lidí prožívá strach ze ztráty zaměstnání, z budoucnosti, z toho že onemocní nebo že onemocní jejich blízcí. K tomu neustálý přísun negativních zpráv z médií a omezení sociálních kontaktů. To vše vytváří nadměrnou stresovou zátěž a tento trvalý psychický tlak má postupně tendenci, projevovat se fyzickými symptomy na našem těle. Říká se tomu somatizace stresu. Je to v podstatě obrana našeho těla, kdy se organismus snaží psychické napětí „rozptýlit“ ve fyzickém těle. Podle čínské medicíny může špatný stav naší psychiky až za 70 % všech onemocnění.
Dlouhodobý stres ovlivňuje vaše zdraví, i když si to možná neuvědomujete. Možná si myslíte, že za tu dráždivou bolest hlavy, vaši častou nespavost nebo sníženou produktivitu v práci může nemoc. Ale ve skutečnosti může být příčinou stres.
Příznaky dlouhodobého stresu mohou významně ovlivnit vaše tělo, myšlenky, pocity i vaše chování. Schopnost rozpoznat běžné symptomy stresu vám může pomoci ho zvládat. Stres, který je ponechán bez kontroly, může přispět k mnoha zdravotním problémům, jako je vysoký krevní tlak, srdeční choroby, obezita a cukrovka.
Nejčastější účinky stresu:
Co dělat pro zvládnutí stresu
Pokud máte výše uvedené příznaky stresu, zkuste podniknout následující kroky. Osvojení si strategie zvládání stresu, může být vykročením z bludného kruhu.
- Zařaďte do svého programu pravidelnou fyzickou aktivitu
- Cvičte relaxační techniky, jako je hluboké dýchání, meditace, jóga, tai-chi nebo mindfulnest
- Pokud se přistihnete, že přemýšlíte o věcech, které vás stresují, zaměřte svoji pozornost jinam
- Zachovejte si smysl pro humor
- Snažte se trávit čas s rodinou a přáteli
- Vyhraďte si čas na koníčky, jako je čtení knih nebo poslech hudby
- Vyhledávejte aktivní způsoby, jak zvládat stres. Neaktivní způsoby, jako je sledování televize, surfování na internetu nebo hraní videoher se mohou zdát relaxační, ale dlouhodobě váš stres zvyšují
- Vyhněte se kouření, nadměrnému množství kofeinu a alkoholu a užívání léků nebo drog
- Zařaďte do svého jídelníčku vhodné potravní doplňky, například Juvenil, který funguje jako psychobiotikum (Optimalizací střevní mikroflóry přes osu-střevo mozek ovlivňuje psychické nastavení)
- A nezapomeňte hodně spát a jíst zdravou a vyváženou stravu.
Kdy vyhledat pomoc
Pokud si nejste jisti, zda je příčinou vašich obtíží stres nebo zda jste podnikli kroky ke kontrole stresu, ale vaše příznaky přetrvávají, navštivte svého lékaře nebo zvažte návštěvu profesionálního poradce nebo terapeuta, který vám může pomoci identifikovat zdroje vašeho stresu a naučit vás nové nástroje zvládání.