Už jste někdy zaslechli rčení, že „smích je nejlepší lékař“, nebo že „s úsměvem, jde všechno líp“? Nejsou to jen fráze. A protože my v Juvenilu stále hledáme způsoby, abyste si život užili co možná nejvíc, připravili jsme pro vás o smíchu pár zajímavostí. Možná vás překvapí, jak příznivé účinky, má toto (ne)všední gesto. A možná si ho zkusíte naordinovat do vašeho života častěji….
Smích jako všelék
Je vědecky prokázáno, že smích posiluje imunitu, potlačuje stres a čistí plíce. Ovlivňuje tepovou frekvenci, okysličuje krev, posiluje srdce a upravuje krevní tlak. Navíc, smíchem chvějící se bránice uvolňuje ztuhlé svaly šíje a zad a samozřejmě snižuje stres.
Srdečný smích dokáže zvednout tepovou frekvenci až o pětinu, čímž snižuje riziko srdečně-cévních chorob. Ale také se jím hubne a tvaruje postava. Dvacet sekund kvalitního smíchu vydá energeticky za tři minuty na veslovacím stroji. Zabrat dostávají především břišní svaly. Takže pustit si dobrou komedii se jeví jako přijatelná varianta posilovny.
Pozitivní účinky smíchu byly objeveny i u kojenců: jestliže se matka často směje, obsahuje její mléko více melatoninu, který příznivě ovlivňuje spánek a chrání před kožní vyrážkou. Kojenec je také méně vystaven alergiím.
Při experimentálních pokusech, s jedinci trpícími těžkostmi spojenými s nefunkčním trávením, nadýmáním či nepravidelnou stolicí, bylo zjištěno, že otřesy těla způsobené smíchem dokážou stimulovat střeva a celý zažívací systém.
Smích ordinoval svým pacientům už ve starověku „otec medicíny“ Hippokrates, zejména jako prostředek k posilování plic.
Zájem o léčebné účinky smíchu obnovil v minulém století americký žurnalista Norman Cousins, kterému lékaři diagnostikovali Bechtěrevovu nemoc. Cousins zjistil, že když se deset minut směje u filmových komedií, zažene tím bolest na následující dvě hodiny. Ve své knize Anatomie nemoci pak napsal: „Smích je jako neprůstřelná vesta.“
Ukázalo se, že smích uvolňuje do organismu látky, které působí jako přirozená anestetika. Dnes má léčba smíchem svůj odborný název – gelototerapie. V USA najdete celé nemocnice, které se na terapii smíchem specializují a angažují profesionální baviče.
Mnozí psychiatři využívají terapie smíchem, a to i skupinové, při léčbě depresí. Smysl pro humor navíc velmi pomáhá proti psychickým problémům. U nás je nejznámějším odborníkem, zabývajícím se problematikou využití smíchu při léčbě psychických onemocnění MUDr. Karel Nešpor, který vydal k tématu knihu Léčivá moc smíchu
Zajímavostí je, že vědci objevili, že lidské tělo není schopno rozlišit simulovaný a spontánní smích, takže léčebné účinky má i smích předstíraný. Jako pomůcka může sloužit třeba tužka, která se vloží do úst mezi koutky a stiskne se mezi zuby. Při této „grimase“ se zapojí stejné obličejové svaly jako při úsměvu a náš mozek začne automaticky produkovat endorfiny. Ty postupně zaplaví náš organismus a poslouží nám, jako doping dobré nálady.
Naordinujte si denně k Juvenilu i pořádnou porci smíchu a udělejte tak obrovskou službu svému zdraví a vyzrajte na všechny strasti života. Pro váš život Naplno!!
A na závěr pár zajímavostí…
- První vědomý úsměv vyloudí lidský tvoreček už někdy mezi čtvrtým až osmým týdnem života. Průzkumy uvádějí, že dospělý člověk se zasměje v průměru patnáctkrát denně. Děti se smějí nesrovnatelně častěji. Například předškolák ve věku šesti let až třistakrát za den! V tomto bychom si od dětí měli vzít příklad a naučit se brát život s větší lehkostí a úsměvem na tváři.
- Lidé, kteří se usmívají, jsou pro okolí totiž až o osmdesát procent atraktivnější. Vědci dokonce vypočítali, že množství smíchu ženy při prvním setkání s mužem je přímo úměrné její ochotě se s ním znovu sejít.
- Zatímco muži se smějí okolo frekvence 1000 Hz (což odpovídá vysokému C zpívanému sopránem), ženy ještě o oktávu výš. Což vědce při měřeních dost udivilo, protože si do té doby neuměli představit, že by běžný člověk dokázal vyluzovat zvuky o tak vysokém kmitočtu.
- Ve společnosti se smějeme až třicetkrát častěji než o samotě. Podle expertů na humor je dokonce přítomnost lidí důležitější než samotná vtipnost situace. A pokud řečníka známe, vtipy považujeme za ještě směšnější. Mohlo by se zdát, že smích vzniká nejčastěji jako reakce na humornou hlášku nebo situaci. Ve skutečnosti je jen desetina smíchu v komunikaci vyvolána vtipem. Smích má tedy spíše jakousi sociálně spojovací funkci.
- Vědci se také dlouho (mylně) domnívali, že jediným tvorem na planetě, který je schopen se vědomě smát je člověk. Bylo však prokázáno, že zvířata se také smějí, jen k tomu využívají jiné prostředky. Například psi vrtí ocasem, krysy vydávají vysokofrekvenční cvrlikání a nosorožci hýbou ušima.
- Úsměv dokonce získal svůj Mezinárodní den. V roce 1963 dostal americký výtvarník Harvey Ball za úkol vytvořit něco, co pomůže povzbudit morálku zaměstnanců jedné firmy. A nakreslil – prvního smajlíka! Jeho společnost Smile Corporation pak vyhlásila 5. říjen Mezinárodním dnem úsměvu s mottem: „Udělej jednu laskavost – pomoz někomu k úsměvu!“
- Říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi bývá zase připisován výrok „Češi jsou smějící se bestie“. Humor i v těch nejtěžších časech je opravdu českou specialitou. Naposledy to potvrdil britský komik Michael Palin, který považuje Čechy za nejvtipnější národ na světě. Což je od člena legendární komediální skupiny Monty Python téměř oficiální pocta. „Myslím, že Češi jsou na špici, mají pocit, že si ze všeho můžou dělat legraci. Což mají společné s Brity. Některé národy mají hranice humoru, za které nejdou. Ale v Británii žádné nejsou a z nějakého důvodu nejsou ani v České republice.“
